Island – země ohně i ledu

Island

Jde o geologicky velice mladou zemi, je totiž produktem vulkanické aktivity na zlomu mezi litosférickými deskami. Vulkanická a geotermální aktivita jsou tak zcela zásadními faktory ovlivňujícími život lidí na ostrově. Na geologicky starších površích  roste nejčastěji tráva a křoviny, spíše výjimečně vzrostlé stromy. Lesy pokrývaly před příchodem lidských osadníků zhruba třetinu Islandu, dnes tu však opravdové lesy prakticky nenajdete. Existuje však několik malých lokalit zařazených do projektu zalesňování a velmi přísně chráněných. Celých jedenáct procent rozlohy země pak pokrývají ledovce včetně největšího evropského pevninského ledovce Vatnajökull.

Island

Se sopečnou činností ostrova úzce souvisí termální prameny a gejzíry. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je i přítomnost bahenních sopek, sirovodíkem páchnoucích solfatar a fumarol. Nejznámější výskytu těchto úkazů je Námaskard u jezera Mývatn. Největší koncentrace gejzírů je v lokalitě Haukadalur, 50 km od jižního pobřeží. Od místního, tzv. Velkého gejzíru (Stóri gejzír) pochází ono mezinárodně užívané slovo.

Prvními průzkumníky na Islandu byli v osmém století irští mniší, následovaní o století později norskými osadníky. V roce 930 byl na Islandu vytvořen nejstarší parlament na světě. Islandská republika působila jako nezávislá až do poloviny třináctého století, kdy se stala součástí norské, a později dánské nadvlády.

Island má za sebou i válečnou historii, v 80. letech dvacátého století došlo kvůli právům k rybolovu k tzv. sleďovým válkám s Velkou Británií.

Po ustanovení prvního parlamentu má Island na svědomí i další milník. V roce 1980 byla přímou volbou zvolená prezidentka Vigdís Finnbogadóttir a stala se tak první ženou na světě v čele státu.

Klíčovým odvětvím islandského hospodářství je samozřejmě rybolov a následné zpracovávání ryb. Roční úlovek činí okolo 1,5 mil. tun a Island tak zaujímá 3. místo v Evropě.

Island

Hlavním městěm ostrova je Reykjavík, který byl založen vikinským osadníkem Ingólfurem Arnarssonem již v roce 874. Pojmenoval ho Reykjavík, což znamená v islandštině kouřová zátoka od termálních pramenů a gejzírů v jeho okolí.

Reykjavík se nachází při jihozápadním pobřeží Islandu na začátku poloostrova Reykjanes a obklopený mnoha dalšími poloostrovy, ostrovy, zálivy a průlivy. Islandem z jihozápadu k severovýchodu vede tektonická deska, která způsobuje ve městě občasné zemětřesení a sopečné činnosti.

Největší řekou protékající Reykjavíkem je Elliðaá, která sice není splavná pro lodě, ale zato se v ní vyskytuje mnoho lososů. Typickou siluetou města patří také hora Esja, měřící bezmála tisíc metrů, což ji činní nejvyšší horou v okolí.

About Petra Halíková 48 Článků
Online marketingová specialistka se zájmem o cestování, poznávání nových kultur a východního pohledu na svět. :)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*